Disability tech: od charity k tržní příležitosti
Technologie pro lidi se zdravotním znevýhodněním byly dlouho vnímány především jako oblast charity a grantů. Tento pohled se ale mění. Disability tech se postupně emancipuje jako plnohodnotný technologický sektor s rostoucím tržním potenciálem, globálními ambicemi a reálnou schopností generovat zisk – a zároveň řešit zásadní společenské problémy.
Proč toto téma
Pracuji v inovační agentuře, která podporuje podnikatele s globálními ambicemi a hledání skutečných problémů konkrétních uživatelů je základem každého takového byznysu. O to víc mě v kontextu studia přístupnosti překvapilo, že disability tech na české startupové scéně prakticky neexistuje a řešení postavené na digitální přístupnosti s podnikatelským potenciálem bych spočítala na prstech jedné ruky.
Rozhodla jsem se proto zmapovat, jak tento sektor funguje ve světě, jaké nabízí tržní příležitosti a s jakými bariérami musí startupy počítat. Součástí tohoto mapování je i rozhovor s Tomášem Jelínkem, zakladatelem aplikace Cash Reader, která dnes pomáhá více než milionu nevidomých lidí po celém světě rozpoznávat hodnotu bankovek.
Co vlastně znamená disability tech
Disability tech je zastřešující pojem pro technologie a produkty, které zlepšují kvalitu života, soběstačnost a mobilitu lidí se zdravotním postižením nebo omezenými schopnostmi. Patří sem široké spektrum řešení – od naslouchátek, přes softwarovou přístupnost digitálních služeb až po pokročilé AI asistenty.
Podle WHO představují osoby s postižením 16 % světové populace, celkově jde až o 2 miliardy lidí (toto číslo zahrnuje 1,3 miliardy lidí s postižením a 770 milionů starších osob). Jen v Evropě je podle dat z roku 2023 více než 390 milionů lidí, kteří používají alespoň jeden asistivní přístroj nebo kompenzační pomůcky.
Z pohledu byznysu nejde o okrajový trh. Odhadovaný objem disability tech se pohybuje kolem 10 miliard dolarů s meziročním růstem přibližně šest procent. Tahouny inovací jsou Severní Amerika a Evropa, kde rozvoj výrazně podporuje Evropský akt o přístupnosti i financování z programu Digital Europe.
Když je přístupnost konkurenční výhodou
Inspirativním příkladem podpory startupů v oblasti disability tech je Austrálie, kde v roce 2016 vznikl inkubátor Remarkable. Ten podporuje nejen startupy vyvíjející řešení v oblasti disability tech, ale i podnikatele se zdravotním znevýhodněním. Na více než 170 podpořených firmách ukazuje, že digitální přístupnost není jen o splnění regulací, ale zdroj inovací a konkurenční výhody.
Jakkoliv se ale postupně situace v disability tech mění, jde stále o podfinancovanou oblast, která je investory přehlížena. Mezi několik mále výjimek patří mimo jiné:
- Biped.ai, švýcarský deep-tech startup založený v roce 2021, který vyvíjí asistivní zařízení pro nevidomé a slabozraké osoby. Firma se soustředí na mobilitu a orientaci pomocí AI-poháněného „copilota“, který doplňuje tradiční pomůcky jako bílá hůl nebo vodicí pes. Zařízení bylo vyvíjeno přes 3 roky s více než 250 beta-testery, v 19 zemích a ve spolupráci s orientačními a mobilitními specialisty a oftalmologickými institucemi. Na mezinárodní škálování svého produktu získal financování 1,5 milionu EUR.
- Nexus Inclusion – irský startup který používá umělou inteligenci k tomu, aby zlepšil přístupnost digitálních prostředí (weby, aplikace) pro osoby s různými formami postižení. Startup získal investici €2 miliony od soukromých investorů, přitom se jedná o velmi mladou firmu založenou v roce 2024. Zakladatel firmy má 17 % zraku a své zkušenosti přetavil v podnikání.
Příklad startupu Nexus Inclusion ale zároveň otevírá méně atraktivní téma, které se s oblastí webové přístupnosti pojí, a sice klamavé marketingové praktiky některých startupů. S rozvojem AI totiž zesílil trend firem, které slibují rychlé a „bezbolestné“ dosažení souladu s WCAG pomocí jednoduchého technického řešení. Typickým příkladem je izraelský startup accessiBe, který za zavádějící tvrzení o přidané hodnotě svého technologického řešení pro přístupnost nedávno dostal pokutu ve výši jednoho milionu dolarů. AccessiBe a podobné firmy ignorují základní fakt, a sice že přístupnost nelze vyřešit jedním plug-inem, pokud se zároveň neřeší samotná struktura a kód webu.
Jak je na tom disability tech v Česku?
V Česku je disablity tech sektorem, který do velké míry stojí mimo zorné pole investorů a startupových akcelerátorů. Čest výjimkám, jakou byl v minulosti program Laboratoř Nadace Vodafone, díky kterému vznikla například aplikace Záchranka, nebo Vodafone nápad roku, který podpořil vznik dnes velmi úspěšné firmy Blindshell, která na trh už v roce 2014 uvedla mobilní telefony pro nevidomé a dodává je do celého světa. Řada nápadů, jak už je to u startupů bývá, propadne už ve fázi validace – tedy neřeší dostatečně potřebu uživatelů, případně jim ve škálování brání nedostatek financí (a tedy naráží na nezájem investorů).
Neznamená to ale, že by zde kvalitní řešení nevznikala. Jedním z nich je aplikace Cash Reader, za kterou stojí Tomáš Jelínek. Jeho mobilní aplikace rozpoznává bankovky desítek světových měn, funguje i offline a je navržena speciálně pro nevidomé a slabozraké. Dnes má přes milion stažení po celém světě. S Tomášem jsme se bavili nejen o tom, jak řešení vzniklo, ale i o tom, co jej u nevidomých uživatelů překvapilo a co se o přístupnosti v byznysu naučil. Rozhovor s Tomášem Jelínkem.
Autorkou článku je Markéta Filipenská.
